50 let s plasty. V oceánech plavou kelímky ze 70. let, spotřeba přesto dál rychle roste

V Česku se ročně spotřebuje přes 2 miliardy PET lahví a nápojáři mají eminentní zájem obal zálohovat. Proč? Stal by se tak trochu jejich obalem. Momentálně je totiž o PET na trhu s druhotnými surovinami velký zájem a jeho cena konstantně vzrůstá. V systému barevných kontejnerů Češi vytřídí 8 z 10 PET lahví.

Z petek se kromě nových lahví dělá třeba oblíbený materiál na mikiny fleece. Řeklo by se, že pokud plastový materiál stáhneme z oběhu a na několik let nám bude sloužit jako textil, máme z hlediska odpadového hospodářství vyhráno. Jenomže co ušetříme na uhlíkové stopě, obrátí se proti nám v podobě mikroplastů.

„Plast se v životním prostředí rozpadá na toxické mikroplasty, kterými se brutálně plní planeta. V našich řekách plavou mikroplastová vlákna. Ta vznikají při praní oblečení a převážně jde o recykláty PETu,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Prof. Tomáš Cajthaml.

S plasty je potíž –⁠ jsou laciné a na jejich výrobu se spotřebuje jen něco kolem pěti procent ropy. Jde tedy o materiál, jehož globální spotřeba exponenciálně roste. V Tichém oceánu tak plave Velká pacifická odpadková skvrna, ve které se dají najít japonské plastové šálky na kávu ze sedmdesátých let. Jednoznačnou odpověď na zamořování prostředí plasty nepřináší ani biopolymery a bioplasty. Perfektní plast tedy neexistuje a jediná cesta je snižovat spotřebu.

Jaký je rozdíl mezi biopolymery a bioplasty? Proč může být z hlediska posouzení životního cyklu bioplast horší než konvenční plast? Jak je velká Velká pacifická odpadková skvrna? Poslechněte si celou Vlnu.